Literární happening, který světovou literaturu přibližuje inovativním způsobem. Série veřejných čtení se uskuteční během tří večerů na různých místech. Letošní téma: "POKUŠENÍ".
📌Debrecín: 29.5 - 31. 5. 2026 (denně mezi 18:30 – 21:30)
Již sedmým rokem rok se v Debrecíně konají literární čtení v půvabných prostorách v centru města.
Během tří večerů budou číst herci z Divadla Csokonai.
Během tří večerů mohou diváci ochutnat rozmanité chutě světové literatury v podání umělců z Divadla Csokonai.
Živá čtení se budou konat v Debrecíně od 18:30 do 21:30 na osmi (první den na devíti) různých místech.
Na každém místě se bude každou půlhodinu číst dílo jednoho autora, poslední čtení bude ve 21:00.
Na každém místě bude každý den k vidění literatura z jiné země.
S pomocí tištěné mapy si můžete naplánovat vlastní celodenní trasu.
Účast je bezplatná, podléhá platným epidemiologickým pravidlům a není nutná předchozí registrace.
CSEHORSZÁG | Pavla Horáková: A valószerűtlenség elmélete | ford. J. Hahn Zsuzsanna | Hajdu Imelda | MODEM udvara
ČESKO | 31. květne, MODEM udvara
Předčítající: Imelda Hajdu
PAVLA HORÁKOVÁ: Teorie podivnosti
Překlad: Juhászné Hahn Zsuzsanna
Foto: © Richard Klíčník
PAVLA HORÁKOVÁ
Pavla Horáková (nar. 1974) je pražská spisovatelka, rozhlasová novinářka a překladatelka. Z angličtiny a srbštiny přeložila více než 20 knih, například díla Kurta Vonneguta nebo Saula Bellowa, a za své překlady získala dvě ocenění. Je autorkou detektivní trilogie pro mládež a spoluautorkou novely Johana. Její první román pro dospělé, Teorie podivnosti (2018), získal prestižní literární cenu Magnesia Litera a práva na něj byla dosud prodána do 12 zemí. Od roku 2001 pracuje v Českém rozhlase, kde spolu s Jiřím Kamenem připravila sedmadvacetidílný pořad a editorovala dvě knihy založené na denících a dopisech českých vojáků z první světové války.
Teorie podivnosti
(2018, Argo)
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou (nikoli však stereotypní) moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí. A zatímco společnost kolem ní čím dál více lpí na vyprázdněných pravidlech, Ada její struktury jednu po druhé opouští a vydává se vstříc svobodě.