Feministka z období Monarchie se pro své přesvědčení vzdala i lásky – politička, novinářka a organizátorka českého i mezinárodního ženského hnutí, která se v době mezi světovými válkami zasadila o řadu zákonů přispívajících k lepšímu postavení žen a matek. Pro svůj nesouhlas s německým okupačním režimem byla popravena nacisty.
Nebojácná Češka měla štěstí na bezpečnou a harmonickou rodinu, ve které panovaly mezi rodiči na svou dobu nezvykle rovnostářské poměry. Znevýhodnění žen ve společnosti vnímala už odmala. Silné sociální cítění ji nakonec přivedlo na učitelskou dráhu: jejím snem bylo ukázat cestu k nezávislosti i dalším mladým ženám. Sklízela jeden úspěch za druhým, po čase se ovšem zamilovala do medika Viléma Feyera. Osudovou lásku provázely sny o idylické budoucnosti, svatba ale v dobách, kdy se učitelky nesměly vdávat a byly zavázány k celibátu, znamenala de facto konec její kariéry. Při vědomí nespravedlivosti takového uspořádání se Františka rozhodla přinést nelehkou osobní oběť. Sňatek odmítla a před milovaným mužem upřednostnila vysněnou práci. Tímto bezprecednentím krokem definitivně nastoupila cestu ženské emancipace.
Přestože v dobách Rakousko-Uherské monarchie bylo ženské volební právo hudbou vzdálené budoucnosti, podařilo se jí prosadit v politice. Byla to právě tahle mimořádná žena, díky které získaly ženy v nově vzniklém Československém státě právo volit! Později se stala první českou senátorkou a legislativní změny, o které se zasadila, přinesly zásadní úlevy tisícům žen a dětí. Zároveň předběhla svou dobu, když požadovala pro ženy důsledné právo skloubit mateřství s možností výdělečné činnosti a prosazovala předškolní výchovu podporovanou státem.
Její neobyčejná morální integrita a odvaha se projevily i v období před- a během druhé světové války. Už na samém jejím počátku napsala otevřený dopis Adolfu Hitlerovi. Führera v něm vinila mj. z šíření národnostních a historických omylů. Později odmítla emigrovat a čelila postupně sílící perzekuci. Roku 1942 byla v rámci událostí kolem atentátu na říšského protektora Heydricha zatčena a deportována do koncentračního tábora. O měsíc později byla nacisty popravena. V osobě Františky Plamínkové dodnes ctíme průkopnici boje za ženskou nezávislost v bývalém Československu, jakož i symbolický předobraz pozdějších politických hrdinek.
Ilustrace: © Alina Pylaeva
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
<p> <br></p>
