Alice Masaryková – vytrvalá, silná a hrdá žena, která se elegantně vypořádávala s nepřízní života.
Alice Masaryková byla vytrvalá, silná a hrdá žena, která se elegantně vypořádávala s nepřízní života. Byla jednou z prvních doktorek sociologie na českém území a zakladatelkou Československého červeného kříže, jehož prostřednictvím pečovala o desetitisíce nemocných a zraněných.Dcera Tomáše a Charlotty Garrigue Masarykových byla odmala vedena k samostatnosti a ušlechtilým hodnotám. Z rodiny měla pozitivní obraz rovného vztahu mezi ženou a mužem. Ohledně volby povolání měla volnou ruku, a tak se po střední škole vydala na medicínu, což v její době dosud platilo za nestandardní volbu. Osud ji však nepřál a kvůli oční vadě studium nedokončila. Místo medicíny vystudovala filozofii, historii a sociologii. Podobně jako dnešní studenti vyjela na zkušenou do světa, dostala se do Německa i do Ameriky. Když se Alice vrátila do svého rodiště, přišla první světová válka. Její otec Tomáš byl tou dobou v nebezpečí, protože byl už tehdy známý pro své antimonarchistické postoje. Masarykovi museli utéct do exilu. Maminka Charlotte odnesla těžké období nemocí. Zanedlouho byla Alice zatčená a obviněná z toho, že kryje svého otce. Za mřížemi strávila 8 měsíců a popravě unikla jen o vlásek.Alice Masaryková byla u toho, když se stal její otec po válce prvním československým prezidentem. A její matka byla dosud churavá, úkol stát se první dámou nového státu připadl právě Alici. Byla mladá a i přes složité okolnosti života byla naplněna ideály a ambicí uplatnit vše, co se za dob svých studií naučila. Stala se zakladatelkou Československého červeného kříže a moderní zdravotnické školy. Díky jejímu úsilí bylo založeno mnoho nemocnic a sanatorií, aby se lidem v poválečné době dostalo potřebná péče. Alici se zprvu dařilo dobře, s příchodem roku 1948, kdy se k vládě dostali komunisté, se však mnohé změnilo. Alicin bratr Jan zemřel za podivných a dodnes nevyjasněných okolností a Alice se rozhodla odjet v naději na lepší zítřky do USA. Tam přednášela na univerzitách a až do konce života šířila do komunisty okupovaného Československa demokratické myšlenky svého otce jako malé jiskřičky naděje pro svoje krajany.
Ilustrace: ©Aksana Pratskevich
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
Andrea Pető – historička, doktorka Maďarské akademie věd, profesorka CEU a výzkumnice Institutu demokracie CEU. Mezi její výzkumné oblasti patří dějiny společnosti 20. století a gender history. Její dílo čítá 7 monografií, 31 editovaných svazků, 232 knižních kapitol a bezpočet studií v celkem třiadvaceti jazycích. V roce 2005 jí prezident Maďarské republiky udělil Důstojnický kříž Záslužného řádu Maďarské republiky. V roce 2006 obdržela od Maďarské akademie věd Plaketu Bolyai. V roce 2018 získala cenuEvropských akademií (ALLEA) Madame de Staël coby známku uznání za dosavadní činnost. V roce 2020 jí švédska Univerzita Södertörn udělila čestný doktorát.
<p> <br></p>
