Spisovatelka a ikona českého ženského vzdělávání, která připravila půdu pro nespočet dalších českých hrdinek.
Eliška Krásnohorská se zasadila o počátky rovného vzdělávání českých žen v době, kdy už v jiných částech Evropy ženy běžně studovaly na univerzitách. Ačkoliv se Elišce díky matčině snaze dostalo vzdělání v německé dívčí škole, jí samotné nepřipadalo dostatečné. Jako svobodná žena by se s tím, čemu byla naučena, neuživila, a vdávat se neměla v plánu. I přes nemoc kloubů se totiž Eliška chtěla stát spisovatelkou. Než se tak stalo, živila se jako švadlenka a po večerech četla a psala své první literární pokusy. Po čase se odvážila poslat pár svých řádků do časopisu Lumír, beletristického týdeníku, díky kterému navázala povzbuzující přátelství s básníkem Vítězslavem Hálkem. Její spisovatelská kariéra rychle nabrala na obrátkách, byla členkou několika ženských spolků a časem se začala angažovat i ve veřejném životě. Eliška špatně snášela, že jsou ženy Habsburky nesmyslně omezovány. Své souputnice tedy vyzývala k akci a muže k pochopení. V roce 1890 se díky jejímu úsilí otevřely brány prvního dívčího gymnázia Minerva. Ženy tak mohly získat maturitu, která byla podmínkou účasti na vysokoškolském vzdělávání. Po vzniku Československa v roce 1918 se Elišce a její celoživotní práci dostalo řádného ocenění Čestným doktorátem. Stala se vyhledávanou prozaičkou i básnířkou, o libreta ke dvěma operám – Hubička a Tajemství – ji požádal i celosvětově proslulý skladatel Bedřich Smetana.
Ilustrace: © Tomáš Starý
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
"Výstava Českého centra Hrdinky představuje ženy, které se zasadily o zlepšení postavení žen v českých zemích.
Je mi ctí, že mě České centrum požádalo o patronaci nad příběhem Elišky Krásnohorské, která coby ženská aktivistka, spisovatelka a novinářka zásadně přispěla ke zlepšení společenského postavení českých žen. Byla mimořádně všestrannou osobností, mezi její aktivity patřila kromě publicistiky též pohádková tvorba, autorství románových děl „pro dívky“ či založení první ženské instituce vyššího vzdělávání Minerva.
Ideu svého patronátu bych ráda rozšířila ve smyslu společného cíle ženské rovnoprávnosti v každé velké i malé evropské zemi s nadnárodním přesahem."
Lilla Bolemant je literární badatelka, nakladatelka, odbornice na ženská práva, zakladatelka občanského sdružení Phoenix v Bratislavě. Její monografie o spisovatelkách vyšla pod názvem Női hangok (Ženské hlasy). Coby nakladatelka podporuje především vydávání tematicky spjatých knih. Na Fakultě středoevropských studií v Nitře je garantkou kurzu Úvod do genderové studie. Prostředníctvím vlastních biblioterapeutických sezeních předává své znalosti a zkušenosti těm, kteří si chtějí vyzkoušet, jaké to je mluvit o literárních textech a o sobě v přijímajícím a bezpečném prostředí.
