Milena Jesenská (1896 - 1944) – novinářka, spisovatelka
Svobodomyslná novinářka a spisovatelka byla známá pro svou živelnost a zarputilost. Nebála se náročných životních otázek, lásky ani autorit. Když bylo Mileně, rozené Pražance, 17 let, zemřela jí matka. Její otec byl vysoce váženým lékařem, který vynaložil velké úsilí se o dceru dobře postarat, byl však až příliš tvrdohlavý. To po něm ostatně Milena zdědila. Díky studiím na prestižním gymnáziu Minerva se dostala do intelektuálních kruhů, kde poznala svého budoucího manžela Ernsta Polaka. Milena po pár týdnech známosti otěhotněla, a protože o dítě nestála, podstoupila velmi náročný potrat. Život jí zachránil otec, který jejímu vztahu s Ernstem zrovna nefandil. Milena se mu postavila, Ernsta si vzala a společně se odstěhovali do Vídně. S otcem pak na čas přerušila kontakt i styky.
Ernst byl záletnický bohém, Milena zase neuměla hospodařit s penězi, příliš dobře se jim tedy společně nevedlo. Jesenská postupně začala vyučovat češtinu, psát a překládat. Ve stejné době ji uchvátila začínající práce Franze Kafky. Okamžitě se nadchla pro myšlenku přiblížit texty mladého podivína českému publiku. Oslovila ho s nabídkou, že by jeho dílo ráda překládala, se kterou Kafka souhlasil. Navázali spolu profesionální vztah, diskutovali o překladech, významech, slovních hříčkách, probírali kulturu v Praze a Vídni. Netrvalo dlouho, a jejich přátelství přerostlo v milostný cit. Jejich vztah nicméně zůstával platonický, osobně se potkali pouze dvakrát.
Když Kafka v pouhých čtyřiceti letech zemřel, Milenin život nabral cestu strmého pádu. Byla hluboce zarmoucená a její manželství se definitivně rozpadlo. Z Vídně přesídlila zpátky do Prahy. Tou dobou se živila novinařinou, psala o soudobém dění a jako první se začala v tisku zmiňovat o výjimečných ženách. V předválečné době využívala své literární nadání k tomu, aby povzbuzovala svůj národ a lobbovala za ideje humanizmu. V době německé okupace vyšlo najevo, že Milena byla členkou odboje a pomáhala Marii Schmolkové s organizací židovských emigrantů. U výslechu zůstala silná a nikoho nevyzradila, pro „nespolupráci“ jí proto nacisté poslali do ženského koncentračního tábora v Ravensbrücku. Milena začala marodit, přesto se však snažila být povzbuzením pro ženy, které potkal stejný osud.
Statečná Milena se konce války nedožila, nelidské podmínky jí definitivně podlomily zdraví. Teprve po dlouhých letech socialismu byl této inspirativní a progresivní novinářce udělen řád Tomáše Garrigua Masaryka. Izrael jí korunoval titulem „Spravedlivý mezi národy”, který je určen osobnostem, které s nasazením vlastního života pomáhaly zachránit své židovské spoluobčany.
Oficiální text pořadatele
Ilustrace: ©Markéta Brecherová
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
"Milena Jesenská nebyla typickou ženou první poloviny 20. století, aniž byla ženou netypickou. Coby moderní žena se nespokojila s rolí poddajné, líbivé dívky a pečující ženušky hrající druhé housle, pouhé milenky a múzy, autorky a redaktorky článků pro ženy. Stala se politickou novinářkou, bojovala za spravedlnost i za svou zem. V roce 1939 zachraňovala lidi. V jednom ze svých nejslavnějších článků, který napsala po německé invazi, zaznělo: "dobrým Čechem může být jen ten, kdo je především čestným a charakterním člověkem." Jesenská byla odvlečena do koncentračního tábora, kde také zemřela.
V první polovině 20. století bojovalo za své sny i mnoho dalších žen ve střední Evropě, mnohé z nich vystudovaly, vykonávaly intelektuální práci považovanou za "mužskou", stály si za svými názory a mnohé z nich také zachraňovaly lidi. Milena Jesenská však přesto nebyla typickou ženou."
/Balázs Sipos, historik/
Balázs Sipos, historik a zakladatel Centra pro dějiny žen na Univerzitě Eötvöse Loránda. Z publikací na téma žen a historie mu vyšlo například dílo Manželka? Souputnice? Spolupracovnice? (ed. Mária Palasik), Kulturní dějiny ženské komunikace (ed. Lilla Krász), Moderní žena s diplomem v horthyovské éře (ed. Barbara Papp) nebo Ženy a politika: Nacionalismus a feminismus v meziválečném Maďarsku.
