Sidonie Nádherná von Borutín, česká baronka a literární mecenáška, jejíž jméno je dodnes spjato s několika desítkami uměleckých děl.
Sidonie byla nejmladší dcerou statkáře Karla Boromejského, jinak rytíře Nádherného z Borutína, a Amalie Klein von Wisenberg. Rodiče svým dětem zajistili příjemný domov i všestranné vzdělání. Sourozenci Jan, Karel a Sidi mezi sebou mluvili anglicky, s rodiči německy, se služebnictvem pak „obyčejnou” češtinou.
Jakožto šlechtična nesměla Sidonie ve své době studovat, brala ale soukromé lekce a její bratr Jan ji zásoboval literaturou, skrze kterou se velmi sblížili. Idylické dětství bylo přerušeno náhlou smrtí otce, když bylo Sidonii pouhých 10 let.
Poručníkem dětí se stal jejich strýc. Společně s jejich matkou uplatňovali vůči dětem přísnou výchovu, ty však byly sečtělé a měly svou hlavu. Sidonie svého poručníka a matku dokonce požádala o předčasné zplnoletnění, avšak marně. Sidoniina matka o pár let později zemřela, za další tři roky spáchal sebevraždu její bratr Jan, bojující s vleklými pohlavními chorobami.
Díky privilegovanému postavení byla Sidonie oficiálně uvedena do společnosti. Její konzervativní mravy ji však záhy znudily – mnohem víc ji lákalo cestování a role hostitelky. Nejvíce však proslula pestrým milostným životem, jako stvořeným pro bulvár. Mužů kolem ní byla celá řada a velkých vzplanutí zažila víc, než průměrná žena. Prvním mužem, kterého milovala, byl slavný spisovatel Rainer Maria Rilke. Přestože byl ženatý a měl dítě, vyhledával Sidoniinu pozornost, živě spolu korespondovali a několikrát se osobně setkali.
Současně s tím navázala poměr s malířem Maxem Švabinským, jehož manželství bylo v krizi a on potřeboval najít múzu. Zpočátku se jejich vztahu bránila a raději cestovala, později však umělec zlomil Sidonii zlomil srdce a inspirací k tvorbě se mu stala jiná žena. Muž, kterého si vzala, Max Thun-Hohenstein, byl výstřední a psychicky velmi nestabilní. Jejich “vdavky z rozumu” vydržely jen osm měsíců, kdy Sidonie manžela opustila, rozvod však oficiálně proběhl až v roce 1933. Do popředí veřejného zájmu dostalo Sidi také přátelství a později romantický vztah se spisovatelem Karlem Krausem. Jejich intenzivní vztah plný konfliktů trval až do jeho smrti v roce 1936.
Pozemková reforma vzala Nádherným majetek, ještě před vypuknutím druhé světové války navíc zemřel i Sidoniin bratr Karel a hraběnka se ocitla prakticky osamocená. S příchodem nacistických vojsk se její tehdejší oáza klidu – zámek ve Vrchotových Janovicích – proměnila v kasárna. Komunistům byla šlechta ještě více proti srsti, nežli nacistům. Sidonie přišla o všechno, krátce před odchodem z Československa stihla věnovat pár kusů umění do muzejních sbírek. Emigrovala do Anglie, kde po necelém roce zemřela.
Oficiální text pořadatele
Ilustrace: ©Lucie Šťastná
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
"Sidonie Nádherná nebyla mezi České Hrdinky vybrána pro svou krásu či urozený původ. Patřila k ženám, které se proslavily takříkajíc ve stínu slavných mužů: byla múza, dopisovatelka i milenka. Stejně jako mnoho dalších s podobným osudem je však zajímavá i sama o sobě, a to coby moderní, nezávislá žena, jejíž panství bylo ve své době živoucím intelektuálním a kulturním centrem. Vedla politický a kulturní salon, který navštěvovali architekti, spisovatelé, malíři a skladatelé, založila vlastní sbírku umění. Její osud nabral podobně jako osud dalších členů aristokracie po druhé světové válce krutý obrat: byla nucena opustit vlast, přišla o majetek a jen nedlouho po svém exilu podlehla zákeřné chorobě."
Fanni Borbíró -- Historička a badatelka v oblasti ženské rovnoprávnosti. Jako historička se orientuje zejména na dějiny žen a ženského vzdělávání v Uhrách v 19. století, v akademické linii se věnovala politice rovnosti žen a mužů a fenoménu násilí na ženách. V letech 2005-2012 byla jednou z dobrovolných manažerek sdružení FIONA - Nadace pro mladé ženy. Žije ve Velké Británii a už sedm let pomáhá bojovat proti násilí na ženách v jedné z londýnských čtvrtí.
<p> <br></p>
