Dokonce i člověku mého ražení se může stát, že si najde místo ve veřejné správě. Dobrovolně, nikdo ho k tomu nenutí; prostě se jednoho dne zúčastní konkurzu, vyhraje nabízenou pozici a je jmenován ředitelem maďarského institutu v Bratislavě. Tam potom pět let vykazuje činnost, načež je v roce 2010 poslán do výslužby, odevzdá ředitelské propriety a odstěhuje se zpátky do Budapešti. Mezitím se stane spousta věcí, lidé i programy přicházejí a odcházejí, rodí se antipatie i přátelské vztahy.
Během let strávených na Slovensku se mým druhým domovem stal Kráľovský Chlmec, východoslovenské městečko, na které i Pámbů popatří jen zřídka, a i tehdy jenom úkosem. Každý měsíc jsem tam z Maďarska vozil autory, ze kterých byli diváci paf, a hosté – od Ágnes Hellerové po Krisztiána Grecsóa, od Jánose Háyho po Virág Erdősovou, od Ádáma Nádasdyho po Orsi Karafiáthovou, od Lajose Jánossyho po Istvána Vöröse a Spiróa – odtud bez výjimky odjížděli s tím, že se sem jednou natuty vrátí.
Na jaře mi vypršel mandát, ale v agendě mi ještě zbýval nerealizovaný podzimní program, chlmecká beseda se spisovatelkou Zsófi Ballovou. Akci jsem přehrál na K. J., rovněž básnířku a publicistku, která byla v institutu mou pracovní a duševní oporou. Co z toho povstalo, to jsem tenkrát, na podzim roku 2010, popsal několika svým kolegům a připojil k tomu příslušnou korespondenci. Totéž činím i teď, v poněkud zkrácené podobě a se změněnými jmény, protože soudě podle uplynulých jedenácti let mám pocit, že tahle historka už může být poučná nejen pro ředitele institutů.
Drazí přátelé,
dovolte mi, abych vás na víkend obšťastnil historkou, která je sice částečně o mně, zároveň je tu ale šance, že bude poučná i pro vás.
Poprosím vás tudíž, abyste se pohodlně opřeli v křesle, ale jenom tak, abyste při tom pořád ještě dohlédli na monitor, a hezky popořádku přelouskali připojenou korespondenci, kterou jsem speciálně pro vás chronologicky seřadil. Jak už je pro post-modern condition typické, zpočátku se nejspíš nechytnete, ale na konci do sebe všechno pěkně zapadne. Pokud zaznamenáte pár nejasných narážek, vězte, že se vážou k telefonátům, které probíhaly paralelně. Zakončení celé historie bohužel nedokážu podpořit dokumentací, protože k němu došlo po telefonu, takže ho jen připojím za emailovou sérii. Abyste věděli, s kým máme tu čest a s čím můžete počítat v budoucnu.
Celou korespondenci podnítilo podřeknutí K. J. před J., hospodářem, který institut přechodně vede, že nebude moct o víkendu odjet do Chľmce, ale zajistí za sebe náhradu. Bývalý účetní jí neprodleně nařídil nahlásit změnu programu nadřízenému orgánu. Tak se taky stalo:
Milý V.,
zítra, 10. září, se v Kráľovském Chlmci koná literární beseda s básnířkou Zsófií Ballovou, kterou jsem měla moderovat. Bohužel mi do toho něco přišlo, proto nemohu na besedu jet, ale našla jsem místo sebe náhradníka, Pétera Kraszteva, který na základě mnou sestavených otázek setkání se čtenáři odmoderuje. Vzhledem k tomu, že ani já, ani on nemáme nárok na honorář nebo jinou finanční odměnu, doufám, že změna nezapříčiní žádné větší potíže, a současně touto cestou žádám pana D. Sz., aby mi k ní dal svolení.
Děkuji za pochopení,
K. J.
Milá K.,
díky, že ses ozvala; nemyslím si, že by to měl být problém. Čistě pro informaci odešlu tvůj dopis D. Sz.; budeš potřebovat úřední „souhlas“? Nebo to bude stačit takhle neformálně?
Pěkný den přeje:
V.
Milá K.,
přeposlal jsem tvoji žádost panu D. Sz., který ji projednal s panem H. a požádal mě, abych ti sdělil rozhodné stanovisko, že Péterova osoba může být z diplomatických důvodů nahlížena jako vysloveně nevhodné řešení.
Prosím tě, abys v tomto duchu podnikla příslušné kroky.
Oficiální odpověď vám k tomu pošleme zítra, respektive vám snad do té doby budeme schopni navrhnout i nějakou alternativu, aby se akce nemusela rušit.
Informujte prosím v souladu s výše uvedeným všechny zainteresované. Vedení jsem sdělil, že jde o akutní záležitost, budou podle toho postupovat.
Prozatím moc prosím o pochopení a trpělivost.
S pozdravem
V.
Vážená K. J.!
Děkuji vám za vaše sdělení, považuji však za nutné konstatovat, že ani pan Generální ředitel, ani já jsme vás nepožádali, abyste podnikala jakékoli kroky ve věci výběru moderátora.
Včera jsme na programu pracovali a našli jsme vhodného moderátora v osobě J. D., historika specializujícího se na slovensko-maďarské vztahy. Bude vás kontaktovat, a tímto vás žádám, abyste ve všech směrech napomohli jeho vycestování.
Do budoucna vás chci požádat, aby se zaprvé už neopakovala nynější situace, kdy mě den před akcí postavíte před hotovou věc. A zadruhé vás žádám, aby se všichni zaměstnanci drželi vydaných pokynů! V těchto pokynech v daném případě nebylo nikde řečeno, že máte hledat náhradního moderátora. Jiná by byla situace, kdybyste navrhli několik opcí, mezi nimiž by se dalo rozhodnout, například kdybyste hned na začátku navrhli jako jednu z alternativ skvělého pana ředitele P. N. Žádám vás, abyste se panu N. omluvila, abyste ho ujistila o naší nejhlubší úctě a vyjádřila mu dík za to, že byl ochoten odsunout stranou svoje úkoly a přistoupit na improvizaci!
J. D. vás vyhledá za účelem projednání detailů.
S pozdravem,
Dr. D. Sz.
Vážený pane řediteli,
považuji za potřebné odůvodnit svoje rozhodnutí, které vedení BI shledalo nesprávným, konkrétně to, že jsem požádala Pétera Kraszteva, aby mě zastupoval na dnešní literární besedě v Kráľovském Chlmci.
Daná programová série byla svého času nápadem pana Kraszteva a během uplynulých let se stala jedním z nejúspěšnějších literárních cyklů v dějinách našeho institutu. Dříve se současní maďarští spisovatelé do nejvýchodnějšího slovenského regionu vůbec nedostali, přestože, jak se ukázalo, lokální obecenstvo po besedách tohoto druhu prahne. Iniciativu našeho institutu přijalo s povděkem a ve srovnání s návštěvností obdobných akcí v Bratislavě se na každou besedu dostavilo ve velmi hojném počtu, ačkoli má městečko necelých deset tisíc obyvatel. To znamená v průměru 30-40 diváků, což není obvyklé ani v Budapešti, jak může dosvědčit kterýkoli spisovatel.
Místní obyvatelé si otce této myšlenky, který až na několik případů literární besedy osobně moderoval, oblíbili natolik, že kvůli němu přicházeli i v případě, že pozvaného spisovatele nebo básníka neznali. Díky dobrým vztahům vybudovaným s ředitelem místního kulturního domu, mohly v Kráľovském Chlmci později hostovat i maďarské kapely a divadelní inscenace, jinak řečeno tamější Maďaři potýkající se (nejen) na poli kultury s macešskými podmínkami získali v dosud nebývalé míře přístup k maďarskému umění.
Protože jsem tušila, že v nouzové situaci budu moci s Péterem Krasztevem počítat, jsem se poté, co se ukázalo, že se na místo akce, vzdálené mimochodem 550 kilometrů od Bratislavy, nedostanu, obrátila právě na něho. Ani ve snu mě nenapadlo, že přítomnost Pétera Kraszteva, besedujícího v Kráľovském Chlmci ve funkci literárního historika, je z diplomatických důvodů nežádoucí. Obecenstvo na těchto setkáních autorů se čtenáři totiž nezajímá ani diplomacie, ani kulturní politika, pouze současná maďarská literatura.
Při čtení včerejšího dopisu V. jsem pochopila situaci a podařilo se mi najít moderátora přímo v místě. Ani o něm mi sice není známo, jaké politické názory zastává, jedno je však jisté: je to člověk s otevřeným přístupem, rozumí literatuře a má blízko k umění.
Za svou „nevědomost“, respektive nezkušenost ve věcech „diplomacie“, se tímto omlouvám.
S úctou,
K. J.
Vážená K. J.!
Děkuji vám za informaci!
Žádám vás, abyste se co nejdříve telefonicky spojila s J. D., který už je na cestě, a informovala ho o okolnostech. Stejně jako já nemusím bezpodmínečně vědět, kolik kilometrů je která slovenská obec vzdálená od Bratislavy, je možné, že to neví ani on. Danou situaci jste zapříčinili vy, je tedy na vás, abyste ji vyřešili, my jsme na poslední chvíli – s nemalou dávkou štěstí – vyřešili otázku osoby náhradního moderátora.
Žádám vás, abychom korespondenci na toto téma tímto ukončili, nyní se soustřeďte na řešení!
S pozdravem
Dr. D. Sz.
Tak, zbývá už jen přiblížit happyend. V pátek ráno dostala K. vyrozumění, že zmíněný expert J. už sedí ve vlaku. Spolu s tím jí byl tlumočen pokyn, aby dotyčného čekala na bratislavském nádraží, odkud má být dopraven na místo akce. K. byla udivená a zavolala náměstka ředitele D. s tím, že z Bratislavy je to do Chlmce 550 km, zatímco z Budapešti jen 350, expert J. měl tedy, pokud chtěl do cíle dojet včas, vyrazit jiným směrem, řekněme spíš na Košice. D. se rozčílil a řekl, že není povinen znát vzdálenosti mezi různými slovenskými městy, stejně jako nezná zpaměti vzdálenost Lyonu od Paříže. Druhým jeho nápadem na záchranu situace bylo, aby se začátek besedy přesunul na šestou hodinu, do té doby tam snad dotyčný z Bratislavy dojede.
J., historik zaměřený na slovensko-maďarské vztahy (expert), dorazil do Bratislavy o půl jedné a hned ho začali obskakovat moji někdejší kolegové, kteří se domnívali, že je-li toto člověk požívající důvěru nadřízených a vyslaný problemsolver, jistě jde o budoucího ředitele. Hospodář pozval experta na oběd (předtím pět let nikoho ani na kávu, doma se hodí každá koruna). Na závěr byl posazen na zpáteční vlak, konec dobrý, všechno dobré.
OK, D. není žádný kartograf, i tak je ale záhadou, proč, jsa expertem, nevěděl, kudy má jet do Chlmce. Respektive pokud nevěděl ani to, jestli náhodou nelze pochybovat, že skutečně četl všech dvanáct knih, které Zsófi Ballová dosud vydala, plus rozhovory s ní otištěné v časopisech atd.? Že by počítal s tím, že si znalosti doplní během těch šesti sedmi hodin, které mu potrvá cesta z Bratislavy do Chlmce?
No, a jak to tedy celé proběhlo ‒ podle původního plánu jsem Zsófi Ballovou odvezl do Chlmce a debatovali před obecenstvem, a když jsme skončili, požádali jsme diváky, aby nás omluvili, ředitel kulturního domu P. N. se posadil na moje místo a pořídili jsme několik snímků jako důkaz, že hosta zpovídal on, protože bez dokumentace nelze vyplatit honorář. Divákům jsme neprozradili, co tou šaškárnou sledujeme, ti byli přesto úplně v pohodě, předpokládali, že to je součástí naší show...
Suma sumárum bych toho mohl napovídat ještě hodně, radši už ale uzavřu téma. Doufám, že jste se patřičně pobavili.
Váš P. K.
Péter Krasztev (nar. 1965) je sociolog, literární historik, překladatel umělecké literatury, v současnosti docent na katedře komunikace na BGE. V roce 1995 obhájil doktorskou práci o středoevropském symbolismu a od té doby vyšly jeho studie a sborníky o antropologii, kulturních dějinách a literatuře v patnácti jazycích; natočil několik dokumentárních filmů o antropologii; Vyučoval mj. na CEU, ELTE, METU, Univerzitě v Egeru, Univerzitě Komenského v Bratislavě, Vysoké škole ekonomické; vedl rozvojový program EU v Bělehradě (2002-2004) a Maďarský kulturní institut v Bratislavě (2005-2010) a od roku 2014 je stálým expertem na programy financování Evropské komise (Erasmus, Horizont 2020).
