Automobilová závodnice
“...úspěch je tedy radost i břemeno, jejichž rovnovážné zažívání patří už k umění žít.“ — Eliška Junková
Přestože její závodnická kariéra trvala jen pět let, Eliška Junková je dodnes považována za nejúspěšnější automobilovou závodnici všech dob.
Jazykově i hudebně nadaná žena studovala i u samotného Leoše Janáčka, osud jí však zvolil jinou dráhu. Mladá a pouhých 150cm vysoká Eliška se našla v burácejících strojích sestavených „pro muže“. K tomu, aby vůbec dosáhla na pedály, byla sice zapotřebí malá konstrukční úprava, přesto však Junková jako vůbec první žena v historii dokončila náročný závod Targa Florio po boku svého muže Čeňka, který byl taktéž závodníkem. Měla nesporný talent, a když začala vyhrávat i další závody, neváhala své hobby profesionalizovat a stala se automobilovou závodnicí na plný úvazek. Patřila k těm, kdo jen vzácně nestojí na stupních vítězů a záhy proslula i celosvětově. Jednoho dne, když zrovna z tribuny fandila svému muži Čeňkovi, se však její život navždy proměnil. Na změklém asfaltu dostalo auto smyk, který si vyžádal Čeňkův život. Téhož dne Eliška prohlásila, že se závoděním končí. Aby se trochu rozptýlila, vydala se na cesty po celém světě. Po návratu do Československa se ještě pokusila vrátit ke starému oboru; byla mj. u výstavby největšího závodního okruhu v ČR. Elišce Junkové byla v roce 2018 udělena Státní cena za zásluhy.
Oficiální text pořadatele
Ilustrace: ©Eva Bartošová
Vizuál výstavy je dílem spolupráce se studenty Fakulty designu a umění Západočeské univerzity v Plzni.
Eliška Junková (1900, Olomouc –1994, Praha)
Fakt, že na Elišku Junkovou, jež se v mezinárodní historii automobilových závodů proslavila ve 20. letech pod jménem Elisabeth Junek, doba poněkud zapomněla, se jeví jako mimořádně neuctivý. Co vlastně charakterizovalo dámu, jež zažila dvě světové války, pád říší i několik státních převratů? V řadě přívlastků by se do popředí nepochybně dostaly termíny „odvážná”, „průkopnice” či „zcestovalá”. V dobách, kdy se ženské spolky nástupnických států monarchie dosud přely, zdali má žena právo řídit automobil, cestovat samostatně do zahraničí a podnikat, Eliška Junková si udělala řidičský průkaz, sjezdila půlku světa a coby první žena v historii aumomobilových závodů vyhrála okruh Grand prix! Byl by omyl se zároveň domnívat, že se Eliščin život skládal z pouhého lesku a slávy, série úspěchů a exotických cest. Její první lásku jí v roce 1928 vzala právě jejich společná vášeň pro závodění, a to po ouhých šesti letech manželství, kdy měl její muž smrtelnou nehodu. Jejím druhým manželem byl spisovatel Ladislav Khás, jejich život ale na dlouhou dobu neblaze poznamenala sovětská okupace, která znemožnila mimo jiné právě i zahraniční cesty, jež byly pro Eliščinu kariéru obzvlášť důležité. Automobilová závodnice zdokumentovala svůj bohatý život v roce 1973 v autobiografické knize.
Historička Dóra Czeferner (Vědecký institut historiografie Filozofické fakulty, pomocná vědecká pracovnice se specializací na horthyovskou éru od roku 2019). Je absolventkou doktorských studií v Pětikostelí, Lipsku a ve Vídni, doktorskou práci obhájila na Filosofické a sociologické fakultě v Pětikostelí. Oblast jejího výzkumu tvoří otázky evoluce měšťansko-liberálních, rakouskouherských feministických hnutí a jejich mezinárodní ukotvení a tisková činnost v letech 1890-1940. Krom toho sbírá prameny týkající se světoznámé feministky a lidskoprávní aktivistky Rózsi Schwimmerové také Budapešti, Vídni a New Yorku. Od roku 2021 spolupracuje díky podpoře Fonds zur Förderung der wissenschaftlichen Forschung (FWF) a Elise Richter-Programm s Corinnou Oesch na projektu s názvem Frauen schreiben an Frauenbewegungsaktivistinnen, 1870–1930 című projekten. Přehled jejích publikací je dostupný zde.
