Ve dnech od 16. do 20. dubna proběhl kreativní kemp Evropa 2050, který završil dvouměsíční cyklus vzdělávacích webinářů. Kemp se uskutečnil na severu Rumunska ve vesnici Campu Cetății, kam se sjely přes dvě desítky středoškolských studentů z celého Rumunska. O realizaci akce se postaralo České centrum Bukurešť ve spolupráci s rumunskou nevládní organizací Bloc Zero, s finanční podporou Zastoupení Evropské komise v Rumunsku. Celkový mezinárodní koncept projektu Evropa 2050 vznikl ve spolupráci Českých center s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a organizací World&Art u příležitosti předsednictví v Radě EU. Školitelský tým pracoval během setkání i předchozích webinářů v tomto složení: Oana Ghera (kritické myšlení a současné problémy), Andrei Bobiș (hudba), Ana-Maria Irimia (hudba), Alex Lungu (video) a Simona Constantin (video). Školitelé pracovali s vybranými středoškolskými týmy z celého Rumunska na tvorbě jejich tematických videí o budoucnosti podle konceptu "Evropa, ve které chceme žít - Evropa 2050".
Kreativního kempu se zúčastnilo celkem 30 lidí, z toho osm týmů studentů z různých středních škol. Hlavním úkolem studentských týmů bylo vytvořit kreativní audiovizuální výtvor, kterým budou prezentovat svou představu o budoucnosti Evropy v roce 2050. S audiovizuálními výstupy studentům aktivně pomáhali čtyři hlavní mentoři, kteří jim byli po celou dobu pobytu k dispozici. První den po příjezdu všech účastníků proběhl rovněž seznamovací večer a společná večeře. Všichni účastníci obývali společné prostory a žili komunitním způsobem života – tzn. všichni studenti se ve svých týmech střídali například s vařením, umýváním nádobí, přípravou večerní zábavy atp.
Pro zachování určitého řádu se organizační tým snažil zachovat každý den podobný. Ráno po snídani vyrazili studenti hromadně do místního kulturního sálu, kde se účastnili nejdrůznějších rozcviček a kreativních cvičení. Pomocí nich se měli ve skupině lépe poznat a stmelit, aby se jim snadněji pracovalo. Po dopoledních aktivitách následoval oběd a krátká pauza na dočerpání potřebné energie. Po odpočinku se středoškoláci odebrali do svých pokojů či společných prostor, kde usilovně pracovali na natáčení a přípavě audio nahrávek k vytvoření výsledného filmu. Celou dobu jim byli nablízku mentoři, kteří trpělivě naslouchali jejich představám a snažili se studenty směrovat a motivovat k co možná nejlepším výsledkům. Jeden z hlavních lektorů, Andrei Bobiș, si ve svém pokoji dokonce postavil menší nahrávací studio, kde společně se studenty tvořili zvukový podklad k filmu. Všichni byli překvapeni výsledkem práce dvou studentek, Siminy a Adeliny, které ke svému snímku samy složily celou skladbu. Tu posléze v hudebním studiu za asistence mentora i nahrály.
Večery se většinou nesly v uvolněném a přátelském duchu, kdy se týmy střídaly s přípravou večeře. Večerní aktivity se různily. Zatímco někteří studenti pilně pracovali na natáčení, stříhání či nahrávání hudby, jiní odpočívali, četli si či hráli společenské hry. Highlitem celého kempu bylo nejen závěrečné promítání všech vytvořených snímků, ale určitě i společný večírek, který uspořádaly dvě spolužačky a kamarádky, Diana a Teodora, v rámci svého natáčení. I přesto, že se ostatní studenti dobře bavili, ve chvíli, kdy se ozvalo “kamera, klapka, jedeme!”, ruch ustal a všichni se profesionálně soustředili pouze na samotné natáčení. Diana a Teo si ve svém nabitém programu našly pár chvil a zodpověděly několik mých dotazů o jejich dojmech z celého pobytu.
1) Jaké bylo tvé očekávání od kempu, pokud jsi nějaké měla?
Diana: S radostí mohu konstatovat, že tato zkušenost byla lepší, než jsem vůbec očekávala. Zpočátku jsem se chtěla především seznámit s novými lidmi a dozvědět se něco více o svých zálibách. Díky kempu jsem navíc objevila i další věci, které mi jdou. Od chvíle, kdy jsem se o tomto zajímavém projektu dozvěděla, jsem se moc těšila.
Teo: Dá se říct, že má očekávání byla překonána. Den předtím, než jsem sem přijela, jsem byla trochu nervózní, protože jsem přesně nevěděla, do čeho jdu a jaká tato zkušenost bude. Nikdy předtím jsem na kempu nebyla, takže jediné reference, které jsem měla, byly scény z filmů a vyprávění mých kamarádů. Těšila jsem se především na to, že poznám nové lidi, se kterými i po akci zůstanu v kontaktu, a že se naučím novým dovednostem.
2) Jaký máš z kempu celkový pocit? Teď, když už je skoro za námi, jsi ráda, že jsi měla možnost se zúčastnit, nebo bys raději zůstala doma?
D: Tento kemp byl dost jiný než ostatní. Celá zkušenost i atmosféra byly jedinečné. Rychle jsme se sblížili a mám pocit, že jsme jedna velká rodina, a doufám, že jí zůstaneme i po návratu domů. Tohle místo je kouzelné a ráda bych tu zůstala déle. Kromě toho, že jsem se seznámila s novými lidmi a naučila se dalším dovednostem, jsem se také hodně dozvěděla o sobě samé a získala potřebnou dávku sebevědomí.
T: Je mi smutno, že odjíždím. Chybí mi domov a jsem unavená, ale sblížila jsem se nejen s lidmi, ale i se samotným místem. Tahle zkušenost byla mnohem lepší, než jsem si myslela, že bude. Líbil se mi soukromý prostor na spaní a díky některým spolubydlícím z jiných částí Rumunska jsem se dozvěděla i spoustu zajímavých informací o mé zemi. Měli jsme rovněž "hlavní dům", kde jsme všichni společně pracovali a trávili čas, což nám umožnilo navázat kontakty i s ostatními. I když se mi prvních pár dní stýskalo po rodině, přála bych si tu zůstat déle.
3) Co ses na kempu naučila?
D: Školitelé byli velmi trpěliví a snažili se nám se vším pomoci. Naučila jsem se především nové triky pro střih videí a tvorbu hudby. Dokonce bych řekla, že jsem se v těchto činnostech zlepšila. Také jsem měla možnost vidět, jak mohu mixovat zvuky tak, aby krásně ladily s vizuální částí. Za to jsem vděčná.
T: Naučila jsem se hodně o střihu videa a zvuku, rovněž jsem se dozvěděla spoustu informací o samotné tvorbě videa. Mám na mysli především nové techniky, jako je střih během pohybu, který zlepšuje kvalitu videa a jeho plynulost. Dále jsem se naučila, jak přizpůsobit a sloučit každou scénu tak, aby se oko mohlo soustředit na jeden centrální bod, i když změníte prostředí. Rovněž mě zaujala tvorba zvuku, a to jak může samotný zvuk ovlivnit celou atmosféru výsledného materiálu.
4) Která část natáčení hudebního videa tě bavila nejvíce?
D: Nejvíce mne zajímá hudba a zvuk, to byla má nejoblíbenější část. Díky nim všechno běží hladce. Hudba není jen o poslechu, ale rovněž o emocích. A v tom, co jsem vytvořila s Teo, jsem se hodně našla.
T: Střih. Ačkoli by mnoho lidí řeklo, že natáčení scén bylo na tomto projektu tou nejzajímavější částí, myslím si, že střih mi umožnil "opravit" chyby, které se večer předtím zdály být neřešitelné. Z výsledku naší práce jsem byla hodně nervózní, takže díky této části jsem se dost uklidnila a myslím, že nakonec vzniklo poměrně vydařené video.
